Odborná porota má v procesu rozhodování o oceněních GREEN BRANDS, klíčovou roli. Proto je velmi důležité, aby byli odborníky v oblasti udržitelnosti, s výbornými znalostmi českého trhu a podnikatelského prostředí. A přesně takoví odborníci se sešli v odborné porotě programu GREEN BRANDS v Česku.
Experti budou vyhodnocovat informace, které nominované značky vyplní v dotaznících o svých firmách. Jde o data ze širokého spektra oblastí udržitelnosti a pozitivního environmentální smýšlení firem. Od šetření energií, přes udržitelný proces výroby, dopravu šetrnou k životnímu prostředí až po ukotvení udržitelné strategie ve firemní politice a filozofii.
Předpokladem pro získání pečete kvality GREEN BRANDS je, aby značkám vyšel index vyšší než 51%, avšak členové poroty mají právo veta a mohou ocenění pro danou značku zastavit. V případě, že podle nich nesplňuji některé z klíčových kritérií nebo mají jiné pochybnosti. Porota má zkrátka poslední slovo a garantuje expertízu a široký přehled v oblasti udržitelnosti.
Lenka Heuerová
Fair Venture s.r.o., jednatelka
(coach pro komunikaci CSR a firemní udržitelnosti)
Pracuje s lidmi ve firmách a přináší transformaci do jejich kultury i firemních strategií – cestu od kvantity ke kvalitě. Řešení environmentálních otázek patří neodmyslitelně k udržitelnému podniku a tedy i k její práci a respekt k životnímu prostředí vyplývá i z osobních hodnot. Kariéra v nadnárodních i tuzemských firmách přinesla poznání, že kde není rovnováha, není ani prosperita a práce v rodinné konzultační firme Fair Venture jí současně dává komplexní pohled na společenskou odpovědnost.
„Za posledních 50 let se lidstvo příliš zaměřilo na vidinu pohodlí a neomezeného růstu. Chceme výš, dál a rychleji a definitivně si tak podřezáváme větev pod svojí další existencí. Proto podporuji firmy, značky i služby, které pochopily závažnost doby a rozhodly se pro udržitelnou cestu. Certifikace „Zelené značky“ je cesta, jak na jejich kvalitu upozornit spotřebitele.“
Dr. Vojtěch Kotecký
Centrum pro otázky životního prostředí, Univerzita Karlova
Vojtěch Kotecký (narozen 1974) je český ekolog, který v současné době pracuje jako analytik v pražském think-tanku Glopolis. Zaměřuje se na environmentální politiku, zelené podnikání a otázky přírodního kapitálu.
Vojtěch má více než 20 let zkušeností s výzkumem životního prostředí a advokací. Deset let do srpna 2014 byl ředitelem kampaní v Hnutí DUHA (Friends of the Earth Czech Republic), jedné z nejsilnějších ekologických skupin v nových členských státech EU. Působil jako člen Rady vlády pro udržitelný rozvoj a v poradních sborech Agentury na ochranu přírody a Národního parku České Švýcarsko. Aktivně působí taky v hnutí Změna k lepšímu, které vypracovalo plán pro udržitelnou obnovu české ekonomiky po koronakrizy.
Je autorem nebo spoluautorem řady výzkumných zpráv o různých otázkách životního prostředí, napsal také desítky krátkých publikací, stovky článků, včetně článků v celostátních denících, a sdílí sloupek v liberálním českém týdeníku Respekt.
„Dva a půl milionu českých zákazníků si v obchodě vybírá podle ekologické stopy výrobku. Jenomže většina spotřebitelů také v průzkumech říká, že není snadné ji rozpoznat. Proto potřebujeme programy, které obsáhnou složitá data o zboží a přetaví je do srozumitelného označení.“
Kateřina Urbánková
Manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců
Od roku 2008 je manažerkou PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců, vystudovala VŠMVV obor Mezinárodní vztahy a Diplomacie. Je členem Antibyrokratické komise MZE a rady dalších komisí a pracovních skupin v resortu zemědělství. „Usiluji o to, aby ekologické zemědělství bylo v ČR normální a nemělo nálepku exkluzivního nebo alternativního. Aby biopotraviny mohla mít ve svém jídelníčku každá škola a školka, nemocnice i třeba veřejná správa nebo firma a aby lidé vnímali, že biopotraviny jsou jen „třešničkou na dortu“ a že jde hlavně o způsob hospodaření, díky kterému je čistá voda bez pesticidů a hormonů, půda obsahuje humus, jsou v ní žížaly a organická hmota, krajina je krásná plná remízků, biodiverzitních prvků a jsou v ní ptáci. To jsou věci, které bychom všichni chtěli, ale konvenční zemědělství nám to často neumožnuje. Stal se z něj průmysl a vytratil se vztah k půdě a venkovu. Ekologické zemědělství pak tomuto tvoří protiváhu, a to je správné“.
„Pokud se nevydáme na cestu udržitelné produkce a spotřeby, do budoucna budeme mít velký problém. V mém oboru víme, že jedině ekologické zemědělství nabízí odpověď na to, jak produkovat potraviny či krmiva trvale udržitelným způsobem, protože vyčerpanost konvenční půdy a produkce umělých hnojiv a pesticidů má své limity, na které již nyní naráží. Naopak zúrodňování toho nejcennějšího co máme, tedy půdy, dává naději do budoucna. Musíme začít myslet na další generace a mít jim co předat.“
